Pocit osamělosti
Poslední měsíce jsem se cítil osamělý. Je to trochu paradox, jelikož už přes rok žiji v komunitě SpoluZemě Vrábsko a i v Ekvádoru jsem žil v komunitách Evolution Ecovillage, Terra Frutis a Fruit Haven Ecovillage. Život v komunitě je krásný, avšak přináší sebou výzvy, které mě odvádí od sebe sama.
Výzvy, kde zaměřuji pozornost směrem k dalším, nikoliv k sobě. Ocitl jsem se v situaci, kdy jsem myslel, že za můj pocit samoty mohou lidé v komunitě. Zapomněl jsem, že společenství dalších lidí je tu hlavně proto, aby mi ukázalo mé aktuální nedostatky.
Zaměření na vnitřní přítomnost
Vnímání světa vychází z každého z nás. Z našeho nitra. To, co se děje venku odpovídá vždy našemu vnitřnímu stavu. Proč jsem tento jednoduchý fakt opomněl a hledal jsem pomoc od ostatních, místo toho, abych si užíval své božské přítomnosti?
Objevování hlubších spojení
Pocit osamění mě přimělo zaměřit svou pozornost na to, jak navazuji spojení s ostatními a se sebou samým. A tímto příspěvkem bych s vámi chtěl sdílet k čemu jsem došel a jak osobně navazuji hlubší spojení s dalšími. Ano, například s tebou!
Síla plné přítomnosti
Zjistil jsem, že je pro mě nejdůležitější plná přítomnost. Stejně jako děti od nás vyžadují plnou pozornost, tak já vyžaduji plnou pozornost od ostatních a na oplátku vám dávám svoji. Slova mi v pozornosti nepomáhají. Naopak jsem zjistil, že když mluvím, odpojí mě to od sebe sama. Přestávám vnímat ty jemné pocity na pokožce a uvnitř těla. Přestávám vnímat tu jemnou energii dalších těl, které se dostanou do kontakt s tou moji.
Užívám si jednoduchého bytí v přítomnosti beze slov. Když mám dostatečně prostoru vnímat co se uvnitř mě děje, zjistím, že jdu daleko hloubš, než bych dokázal během běžné slovní konverzace. Těch jemných impulsů v těle je tolik, že je nestíhám vnímat. Potřebuji více času, abych zjistil, co přítomnost dalšího člověka ve mě probouzí. Občas je mi v přítomnosti dalších hezky. Cítím uvolněnost, radost a lásku. Jindy cítím diskomfort, strach a stud.
Pozoruji, že když je mi v přítomnosti s dalšími dobře, tak mlčím a užívám si ten pocit blaženosti. V tento moment se kromě našeho energetického pole propojím rád i očním, nebo fyzickým kontaktem. Čas se zastavuje a já medituji nad tím, co se právě odehrává.
Když na druhou stranu cítím, že přítomnost dalšího člověka ve mě vyplavuje nepříjemné pocity. Mám tendenci utíkat. Ať už fyzicky, tak tím, že se schovám za svá slova a ten kontakt v přítomnosti rozbiji nějakou poznámkou.
Pozvání ke společnému sblížení
Když se tak někdy střetnou naše energetické pole a já zůstanu jen tak stát, bez jakýchkoliv slov. Zvu vás, abyste zkusili v mé přítomnosti také vytrvat. Věřte, že to je ten moment, kdy vás cítím nejvíc. Kdy vnímám, co mi vaše přítomnost sděluje a jaké je vaše rozpoložení. Jaké pocity budu uvnitř sebe cítit nevím. Co vím, tak je to, že právě toto spojení pro mě vytváří vztahovou hloubku. To prosté bytí beze slov v přítomnosti dalších, které mě nabijí, kde se cítím dobře, uvolněně a v mé největší síle.
Protože jsme každý jiný, tak mě zajímá, jak navazujete vztahy s dalšími vy? Co je pro vás ve vztahu s dalšími to nejdůležitější? A co vám pomáhá proniknout za povrch každého z nás a jít hlouběji?