Co Je To Jóga?
Jóga je cestou, jak vidět realitu. Týká všech aspektů každodenního života, od vývoje našeho charakteru, po výběr jídla, od fyzického cvičení, až po duchovní cvičení. Je to univerzální systém určen všem bez rozdílu na naše vyznání. Samotné slovo jóga znamená “sjednocení”. Sjednocení s čím? To záleží na úrovni našeho vědomí. Může to být sjednocení těla, mysli a duše, sjednocení našeho já s lidmi okolo nás, nebo sjednocení naší duše s nadduší.
Co Není Jóga?
Jóga není jen fyzické cvičení, které je nám na západě známé. Jóga v dnešní době zažívá velký boom. Z tradiční hatha jógy se v minulém století vyvinulo několik základních škol jógy – Iyengar, Vinyasa, Ashtanga… Dnes existuje snad jóga úplně na vše – máme jógu pro těhotné, “horkou” jógu a ani bych se nedivil, pokud by existovala jóga pro ajťáky, nebo u nás v Čechách – pivní jóga.
Můžeme všechny tyto styly nazvat jógou? Můžeme, ne však tou tradiční, kterou definoval ještě před Kristem mudrc Pataňdžali ve své knize Pataňdžaliho Jógasútry. Jóga definovaná Pataňdžalim se věnuje všem aspektům života, ne jen těm fyzickým, jak jsme na to z dnešních hodin jógy zvyklí.
Pataňdžaliho Jógasútry
Pokud nás zajímá pravá podstata jógy, je zde krátká knížka, která obsahuje vše, co hledáme. Tato bible jógy se jmenuje Pataňdžaliho Jógasútry. Kniha obsahuje 196 aforismů, neboli súter, v jazyku sanskrt, kde se každý z aforismů věnuje cestě osvícení skrze jógu. Tyto aforismy jsou velice stručné, avšak jejich význam je o to víc hluboký a mnohdy sahá až za hranice našeho chápání.
První Tři Aforismy z Jógasútry
1.1 atha yoganusasanam
Jóga začíná teď
1.2 yogah cittavrtti nirodhah
Jóga je o uklidnění pohybu našich myšlenek.
1.3 tada drastuh svarupe avasthanam
Poté, věštec přebývá ve své opravdové kráse.
Osm Končetin Jógy (Ashtanga Yoga/Raja Yoga)
Pro zjednodušení Pataňdžali popisuje jógu jako tzv. osm končetin, těmi jsou: yama (externí disciplíny), niyama (interní disciplíny), asana (jógové pozice), pranayama (kontrola dechu), pratyahara (stažení smyslů), dharana (koncentrace), dhyana (meditace) a samadhi (sjednocení).
1. Yama – Omezení Chování
Yama se zabývá tím, jak se chováme k našemu okolí. Obsahuje pět morálních disciplín, které nalezneme i v dalších filozofiích/náboženstvích, zejména pro jejich univerzálnost:
- Ahimsa – nenásilnost, jak jak skrze naše činy, tak skrze naše myšlenky a slova
- Satya – pravdivost
- Asteya – nekrást
- Brahmacharya – vhodné užití energie – např. omezení sexu za účelem sexuálního potěšení
- Aparigraha – minimalistický život, kdy vlastníme jen to co, potřebujeme, nejsme chamtiví a nechceme víc
Dodržováním těchto pěti hodnot přispějeme ke klidu naší mysli tím, že přestaneme vytvářet další negativní karmu. Přirovnejme negativní karmu k vlnám na jezeře, které vznikají při jízdě člunem. Dokud bude člun na jezeře aktivní, nikdy se neuklidní hladina vody a stejně tak se při tvorbě nové negativní karmy neuklidní naše mysl (1.2 yogah cittavrtti nirodhah).
2. Niyama – Sledování Svého Nitra
Tak jak se Yama zaobírá světem kolem nás, Niyama se zaměřuje na vlastní nitro, jak se my chováme k sobě samým.
- Shaucha – čistota, jak těla, tak mysli
- Santosha – spokojenost s tím co máme
- Tapas – sebedisciplína
- Svadhyaya – studie sebe sama, ponoření do vlastního nitra
- Ishvara Pranidhana – odevzdání se vyšší moci
Každá změna začíná u sebe sama. Mějme se rádi, nalezněme více času pro sebe sama a tím se naše chování změní i vůči okolí. Yama a Niyama se vzájemně ovlivňují. Čím více praktikujeme jedno, tím více se zlepšujeme i v tom druhém.
3. Asana – Sed, Fyzické Pozice
Sed, respektive fyzické pozice, které jsou nám známé z hodin jógy nazýváme Ásany. Pravidelné fyzické cvičení “jógy” vede zpátky k flexibilnímu tělu, které jsme měli jako batolata. Flexibilní tělo vede k flexibilní mysli, otevření energetických cest, které byly dříve zavřené, k odstranění fyzických problémů jako jsou bolesti v zádech, kloubech a celkovému prodloužení našeho života.
4. Pranayama – Rozšíření Životní Energie Skrze Kontrolu Dechu
Význam slova Pranayama vznikl sloučením slova Prana – životní energie a Ayama – rozšíření, Yama znamená kontrola dechu. Pranayama je tak rozšíření životní energie skrze kontrolu dechu – nádech, výdech a zadržení dechu. Ačkoliv se Prana vyskytuje všude kolem nás ve formě pěti základních přírodních elementů, pranayama se zaměřuje na příjem životní energie ze vzduchu.
5. Pratyahara – Stažení Smyslů
Skrze smysly vnímáme svět. Věříme v to, co vidíme, cítíme, slyšíme a tyto podněty, které neustále bombardují naší mysl, tvoří “naší realitu”. Žijeme v externím světě a zapomínáme na ten svět, který je uvnitř nás. Pratyahara je o tom, naučit se přesměrovat naší pozornost pryč od smyslů, které se dívají ven a zaměřit ji dovnitř, na sebe sama. Staňme se pány naší mysli, skrze ovládnutí našich smyslů. Naučme se vnímat svět uvnitř nás tím, že stáhneme pozornost ze svých smyslů.
6. Dharana – Koncentrace
Poslední krok před meditací, je udržení naší pozornosti. Jakmile je naše mysl klidná, náš posed pevný, naše páteř rovná a naše smysly neodpoutávají naší pozornost, je na čase se naučit jak udržet koncentraci na jeden objekt. Tento objekt může být náš dech, hlas člověka s kterým mluvíme, nebo cokoliv dalšího co děláme. Důležité je, abychom soustředili naší pozornost na jednu věc, nikoli na několik věcí zároveň.
7. Dhyana – Meditace
Pokud jsme ovládli všechny předchozí stupně v čele s koncentrací a jsme schopni udržet naši pozornost po delší dobu pouze na jeden objekt, tak se z naší koncentrace stává meditace.
8. Samadhi – Úplná Absorpce
Samadhi není jen posledním krokem jógy, ale i jejím významem jež je sjednocení. Samadhi je kompletní pohlcení objektu, nad kterým meditujem. Toto pohlcení, nebo sjednocení s objektem přeruší život v iluzi, život ve věčné dualitě, kdy vnímáme jak sebe, tak onen objekt. Ve stavu Samadhi není rozdíl mezi mnou a objektem nad kterým medituji. Při dosáhnutí Samadhi se stáváme jeden. V tomto stavu převezmeme veškeré vlastnosti objektu a s tím přijde i pochopení. Pochopení, nebo uvědomění, že toto je ta pravá realita. Takhle vypadá pravý svět.
Životní Cesta
Toto je jóga, jak byla původně definována v knize Pataňdžaliho Jógasútry. Je to životní cesta popsaná osmi, na sebe navazující kroky, které když postupně praktikujeme, tak dosáhneme cíle, jejímž je sjednocení – jóga. Při přeskočení některého ze stupňů, dříve nebo později objevíme, že máme problém se dostat dál na naší cestě a je potřeba se vrátit. Pokud se rozhodneme následovat cestu jógy, není třeba nikam spěchat. Jóga je životní cesta s cílem, který může být v nedohlednu. Nicméně i bez dosažení stavu Samadhi si můžeme život užívat víc a víc, jelikož se blížíme k objevení věčně skryté pravdy.
Jóga je zde pro všechny, zejména pro ty duše, které se ztratily a neví jak dál. Jóga nám pomůže objevit v životě opět smysl a nasměřuje nás na cestu, kterou stojí za to následovat.